Střežím je jako oko v hlavě.Nedám, neprodám, nepůjčím..nikomu..Skleněný džbán jsem loudila po babičce už jako malá, ale nikdy mi ho nedala, až po její smrti jsem si ho vyptala od dědy..Vždy když se na tyto věci podívám, jen zavadím okem, tak si na ni vzpomenu!!!Mám něco po babičce a něco po stařence..
Je zvláštní kolik věcí si člověk pamatuje z dětství a teď se mu vybavují...Třeba konvice na čaj, na kterou jsme nemohli ani šahat, natož tak z ní pít čaj..
Byla ve vitríně a jen na parádu...
Myslím si , že až teď v mé režii je využitá..
Sice ne na čaj, ale na kytky..
Slouží náramně..
Takže babi a stařko-díky za tyto skvosty...
Myslím na VÁS...POŘÁD....
VĚCI SE MĚNÍ...
LIDÉ SE MĚNÍ..
POCITY SE MĚNÍ..
JE DOBRÁ VĚC, ŽE VZPOMÍNKY NE!!!!
S láskou Vaše