úterý 12. července 2016

Letos nepojedeme na dovolenou...

To nerozdýchám!
Ne snad kvůli financím,ale skrz pubertálního syna !
Prostě odmítl s námi kamkoliv jet!
Moře ho vůbec neláká, hory už vůbec...
Takže jak to řešit?
Babička?No tu musíme ušetřit pubertálnímu chování..Myslím, že by nebyla schopná ho vůbec pochopit...
Takže budeme doma...
Já a doma?
ACH JO....
Aspoň na pár dnů vypadnout pryč!
Jak to řešit s pubertálním synem?
Nechat ho snad samotného doma?(16.let)
Bože, barák by nejspíš lehl popelem...
Fakt si nevím rady ?
Jak jste to řešili vy?Když vaše děti odmítly s vámi jet na dovolenou?
Asi to vzdám a budeme doma...
Vegetit...
??????




14 komentářů:

  1. Myslím, že se právě nejvíc těšil, jak zůstane sám doma. Svoje děti tak velké nemám, ale zase si pamatuji, jak fungovali bráchové (mám mladšího o pět let a staršího o dva roky). Jediné co je zajímalo, jestli je něco v lednici a jinak se doma zdržovali sotva na spaní :-) Oba měli už řidičáky na malou motorku a tak pořád někde lítali :-)
    Možná to chce zkusit aspoň na víkend ;-)
    Jarka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A teď jsem si všimla změny fotky, to je super :-)

      Vymazat
  2. 16 let? Má občanku a právní zodpovědnost? Může sexovat a nemůže zústat sám doma? :-) Já to řešila tak, že zůstal doma. Prostě jsem mu důvěřovala. A vyplatilo se to. Já si od dětí nenechám ovlivňovat život, a nemyslím di, že jsem krkavčí matka.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To bych si s tou krkavčí matkou nebyl tak jistý.

      Vymazat
  3. Naštěstí mohli být jeden po druhém u babičky, ale nebývalo to na dlouho, na pár dnů. Sami doma zůstali až v 18 ...

    OdpovědětVymazat
  4. Ili náš mladej už od 15 bojkotoval společné dovolené. Tak zůstal doma, ale měl dozor svého o pět let staršího bratra. Teď je mu dvacet, puberta nás stále neopustila a já občas trnu☺pa Z❤

    OdpovědětVymazat
  5. Nezůstávejte doma v žádném případě. Nachystej a zamraz synkovi dostatek jídel, vyplať mu přiměřené kapesné, domluv si s někým nenadálé přepadové kontroly, aby mladej nevěděl dne, ani hodiny a v klidu odjeďte. Neboj, ono to nějak dopadne!

    OdpovědětVymazat
  6. Na dovolenou bych jela. V šestnácti je dítě schopné se o sebe klidně týden postarat (pokud není rozmazlený a neschopný mamánek). Obě naše dcery se o sebe dokázaly vždy, když bylo potřeba, postarat. Vedli jsme je s mužem dost k samostatnosti a udělali jsme dobře. Tak držím palce a těším se na další příspěvek, jak jste se rozhodli.

    OdpovědětVymazat
  7. A co s ním promluvit? Co by ho tedy lákalo?Domluvit se s ním- jako s dospělým- na nějakém kompromisu, aby to bavilo všechny? Třeba poznávací zájezd?Jinak pubertální nálady u dětí znám moooc dobře- vrr.Pevné nervy...vydržet...

    Přeji, at vše nějak vyřešíte ke spokojenosti všech
    MíšaZ.
    PS:Co se domluvit s rodiči nějakého kamaráda?

    OdpovědětVymazat
  8. Hmmm, tak ja mam jeste male deti, ale co mu doprat par dni, at je doma sam, zjednat nekde nenapadnou kontrolu, ktera se tam sem tam objevi - soused pujcit vajicka, neohlasena navsteva strejdy apod. a risknout to;-). Vy zkuste vikend a kdyz to vyjde, muzete dat i delsi vylet. Tak stastne rozhodnuti. M.

    OdpovědětVymazat
  9. Rozhodně jet na dovolenou. Mám 5 dětí, měla jsem taky strach od nich odjet, ale nakonec dopadlo vše úplně jinak. Manžel byl na služebce, mě si nečejkaně nechali v nemocnici, rychlý gynekologický zákrok a doma děti, kluci 16,14, 13 a holky 9 a 7. Nebylo kdo by je hlídal. Týden jsem měla nervy, ale když jsem dojela domů, tak jsem se nestačila divit. Uklizeno, nikde žádný nepořádek, nádobí nikde, jen mi trochu udělali průvan v peněžence. Chodili každý den na meníčka - a pro 5 krků to s pitím něco stojí - k večeři si doma udělali pizzu, zvládali to opravdu suprově.Od té doby jsem něměla strach je nechatsamotné a dnes jako dospělým se jim tato zkušenost hodí a s úsměvem na ni vzpomínají

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaké nádobí by tam asi tak bylo, když se vyžírali v restauraci? To dá přece rozum.

      Vymazat
  10. Syn s námi taky brzy odmítal jezdit, ale asi to bylo jednodušší v tom, že dole v domě bydlí babička s dědou, takže byl dohled, aby si nenastěhoval domů partu kamarádů a nebo, jak ty píšeš, aby barák nelehl popelem :)) Někdy to s dětmi není jednoduché, hlavně s klukama. Alespoň to vidím u nás, kde dcera je mladší, ale mnohem zodpovědnější. Asi bych to taky řešila tak, že bych ho nechala doma a zařídila nějakou kontrolu, kdyby bylo nejhůř :)

    OdpovědětVymazat
  11. Nechat doma !!!! Věřit ve zdravý rozum a dobré vychování :-D

    OdpovědětVymazat

Děkuji za milé komentáře..